Těžce skládaný tým Béčka na Stochově nepropadl

FK Union Slaný “B“ – RSC Čechie Slaný “B“   4:3 (3:2)

Soubojem s Čechií končilo svůj herní den v okresním přeboru naše áčko a rezerva na něj plynule navázala ve svém prvním letošním vystoupení v OS II. Na Stochově. Čechie postavila mladý a poměrně silný tým, a tak se dal čekat ofenzivně laděný futsal. Zápas to byl vyrovnaný, možná s mírnou herní převahou soupeře v úvodu utkání. Tu jsme ale utnuli vedoucí brankou Fanty. Přesto, že jsme se snažili poctivě bránit a napadat rozehrávku soupeře, se Čechii podařilo vyrovnat a následně skóre překlopit na svojí stranu. Hlavně gól na 1:2 v nás vzbuzoval emoce, neboť k němu došlo po údajném dvojím hraní našeho brankáře. Ten rozehrál míč na půlku, kde si ho náš obránce zpracoval a přes dotek soupeřova napadajícího hráče ho udržel a poslal zpět brankáři. Rozhodčí ale byli přesvědčeni, že k doteku soupeře nedošlo a nařídili přímý kop, ze kterého se Čechie ujala vedení. Chvíli to vypadalo, že toto bude zlomový okamžik celého zápasu, ale brzo se nám podařilo srovnat krok díky střele Štugela. Tento zápas se nám dařilo dávat góly přesně v ten okamžik, kdy jsme to potřebovali, nebo kdy to soupeře bolelo nejvíc. Důkazem budiž střela z úhlu v posledních vteřinách úvodního dějství, kterou nám vrátil vedení Josef Pechar. Druhá půle byla hlavně o krocení nejnebezpečnějšího soupeřova hráče, Radovana Kroutila. Ten pro sebe stahoval dlouhé výhozy před naše brankoviště a buď se sám pokoušel o zakončení, nebo o kombinaci se svými spoluhráči. Nakonec se mu povedlo po jednom ze závarů před brankou pěkným lobem vyrovnat, ale my jsme i tentokrát přišli s gólovou odpovědí z kopačky Dana Hovorky. Zbylé dvě minuty do konce jsme si až na jeden zbytečný a nezajištěný protiútok pohlídali a mohli se radovat z prvních letošních bodů. Toto utkání sneslo přísnější měřítka z obou stran a muselo se líbit.

FK Union Slaný “B“ – FC Atletico Slaný  1:3 (0:0)

Na první zápasy se nezapomíná. První zápas Unionu se odehrál v roce 2006 právě v této hale proti Alpině Slaný a odešli jsme z něj poraženi. Doufali jsme, že podobně dopadne nováček soutěže, který právě proti nám začal psát svou sportovní historii. Atletico Slaný však mělo mnohem větší kvalitu, než Union v dobách svých začátků. Bez přehánění lze tento zápas označit jako mezinárodní, neboť na soupisce týmu nefiguruje ani jeden Čech. Kádr Atletica tvoří hlavně zaměstnanci Linetu původem z Ukrajiny. Protože se jednalo o první soutěžní zápas Atletica v okresních soutěžích, nevěděli jsme, co on tohoto týmu čekat. První půle byla taková oťukávací, ale už během ni se dalo vypozorovat, že proti nám nestojí soupeř, který by nám tři body daroval a nechal nás vylepšit si skóre. Právě naopak, šlo docela o bojovné utkání ve kterém měl soupeř více střeleckých příležitostí. Poločas skončil bez branek, v tom druhém šlo Atletico poměrně brzo do vedení po nedůrazu před naši bránou. Radost soupeři moc dlouho nevydržela, neboť hned po rezehrání zakončil přesnou střelou k tyči Týbl a srovnal na 1:1. V této pasáži hry mohla branka padnout na obou stranách. Bohužel se tak stalo na té naší, kdy jsme opět před vlastní bránou nebyli schopni důsledně bránit a obsazovat hráče. S ubývajícím časem jsme přistoupili k powerplay, na středovém kruhu operoval Dan Hovorka u postranní čáry na útočné polovině brankář Malec. Přestože byl náš brankář na soupeřově polovině asi 3 metry za půlící čarou, rozhodčí po jeho doteku s míčem chybně odpískali dvojí hraní brankáře. Hráč Atletica na nic nečekal a poslal míč do naší prázdné brány. Tímto dárkem získalo Atletico nejen drahocenný čas, ale i potřebný klid a přes jeden závar před svou brankou už náš nápor přečkalo. Oceňujme ale to, že se nám rozhodčí po zápase přišel za chybu omluvit. Abychom pak byli spravedliví, musíme si přiznat, že jsme mohli dohrávat i bez brankáře, který při svém návratu do branky zastavil míč směřující do sítě rukou ještě před hranicí brankoviště. Dostal za to žlutou kartu, ale těžko bychom se mohli divit, kdyby byla červená.

FK Union Slaný “B“ – FC Slavoj Kladno 3:4 (0:2)

Bez přestávky jsme šli do třetího zápasu. Ani Slavoj nepatří k soupeřům, u kterých se dá čekat rozdávaní bodů bez boje, přesto jsme k nim nebyli daleko. Slavoj vedl po první půli 2:0, kdy jsme si hlavně při druhém gólu počínali lajdácky a nekoncentrovaně při nabírání a bránění hráčů. V druhém dějství na chvíli polevil i Slavoj a slepenými góly srovnali krok Štugel a Hartman, který zapsal první trefu za Union při svém druhém soutěžním startu. Slavoj pak ještě jednou odskočil, aby následně jeho náskok smazal Pechar. Před koncem zápasu došlo k souboji rameno na rameno před našim vápnem, ze kterého odpadl útočící hráč Slavoje. Na tom by nebylo nic zvláštního, podobných soubojů bylo k vidění ve všech našich zápasech spousta, ovšem po tomto se k našemu údivu ozvala píšťalka rozhodčího. Z přímého kopu dal Slavoj rozhodující gól, my už jsme na zvrat neměli ani moc času, ani potřebné síly.

Mrzet nás může hlavně to, že jsme nenavázali na povedené utkání s Čechií. A to hlavně výsledkově v následujících dvou zápasech. Můžeme se bavit o tom, že jsme se v každém z těch tří zápasů cítili poškození rozhodčími, někdy více, někdy méně, ale pokud bychom byli schopni důsledněji bránit, případně se aktivněji  nabízet a pohybovat v prostorech před soupeřovou brankou, mohli jsme zápasy zvládnout i tak. Herně jsme ale nijak nepropadli, odehráli jsme dobré zápasy, kde do posledních okamžiků nebylo o vítězi rozhodnuto. Snad do příštích kol půjdeme s tím, že si ve futsale nemůžeme dovolit laxnost a nekoncentrovanost ani na malou chvíli, protože i v nejnižší soutěži to soupeři dokážou potrestat.

Sestava: Malec – Fanta (Čechie), Týbl, Pechar, Richter, Hovorka, Štugel, Hartman (Atletico, Slavoj)