
Rezerva se ze Stochova opět vracela s výhrou i porážkou
Nováček soutěže z Vinařic zatím s jedním bodem okupuje poslední místo tabulky, přesto inkasoval o polovinu méně branek, než my. Během zápasu se ukázalo, proč tomu tak je. Vinařičtí poctivě bránili a do nebezpečných pozic se dostávali jen sporadicky. Role tvůrce hry tak byla na nás, lehčí převahu v poli jsme drželi, ale v místech, kde se zápasy rozhodují jsme buď nebyli, nebo byli pozdě. Až v druhém poločase nás do vedení poslal Adam Ďurčanský, který se dostal do luxusní pozice, kdy mohl postupovat sám na brankáře a střelou k pravé tyči ho překonal. Vedení poté naštěstí ještě prudkou ranou pod břevno pojistil Fanta, protože v posledních vteřinách jsme opět ukázali naši nevyzrálost a udělali jsme jeden zbytečný faul před brankou soupeře a hned na to druhý na naší polovině na hráče, který s míčem směřoval do rohu a stačilo ho tam jenom vytlačit a pár vteřin do konce udržet. Místo abychom si závěr zkušeně pohlídali, jsme soupeři vyloženě vnutili dlouhou penaltu za akumulované fauly. V poslední vteřině vinařičtí dobře umístěnou ranou do horního roku branky snížili na 1:2 a připravili o čisté konto spolehlivě chytajícího brankáře Malce. Nebýt však pojišťovacího gólu Lukáše Fanty, stál by nás tento zkrat dva body.
Pokud nás zběžný náhled do archivu neklame, tak poslední porážka se Stehelčevsí náleží do sezóny 2007/2008. Shodou okolností to tehdy bylo taky výsledkem 1:5. Tehdy jsme však byli relativně novým týmem v okresních soutěžích, hrajícím svou druhou sezónu. Výsledek aktuálního utkání se zrodil hlavně v druhé půli, ale dotahovat vedení soupeře jsme museli už v té první. Na vedoucí gól Stehelčevse ale ještě zvládl odpovědět Hartman. Druhý poločas byl o tom, kdo dá jako první druhý gól, k čemuž díky naší pomalosti v některých situacích, nebo neschopnosti nepřipravit se v triviálních situacích o míč měla o něco blíže Stehelčeves. Po úniku soupeřova útočníka po lajně a prudké střele o tyč tak nakonec míč skončil v naší bráně a přestože v té době do konce zbývaly ještě asi 4 minuty, naše organizace hry se zhroutila a my si nechali nasypat ještě další tři góly, aniž bychom si sami vypracovali nějakou vážnější příležitost. Střely mířící 5 a více metrů kolem brány se za příležitost považovat nedají.
Sestava: Malec – Ujka, Fanta, Pechar, Ďurčanský, Hartman, Paluka, Ivanko
Ne, že by nám chyběla snaha, nebo odhodlání, ale to samotné prostě nestačí ani v nejnižší soutěži. Pokud zaspíme při bránění, nebo obsazování hráče, tak se můžeme snažit jak chceme, ale unikajícího hráče už nezastavíme. Stejně tak můžeme být odhodlaní dát gól, ale když se nikdo pohybem nenabídne a neřekne si o nahrávku, tak se hráč v držení míče dostane pod tlak napadajícího soupeře a o míč často přijde. Tento jev byl k vidění v našich zápasech velmi často, tři hráči stojí a čekají až k nim ten čtvrtý prokličkuje a předloží nahrávku před prázdnou bránu. Takto sice možná občas uhrajeme nějaké body nad soupeři, kteří mají horší den, ale herně se nikam neposuneme. Příští kolo náš čeká vedoucí tým tabulky SK Slatina, která ještě neztratila bod a ve 4 zápasech nastřílela 23 gólů, jestli budeme chtít v této konfrontaci obstát, budeme muset podat mnohem více vyzrálejší výkon, než doposud.
Poznámka autora: Reportáž je psána v negativním duchu, protože jsme přesvědčeni, že hráči i tým jako takový mají na mnohem lepší výkony, než předvádíme. Tvrdší slova by měla sloužit především k zamyšlení, ne jako bezdůvodná kritika.